Dějiny Žofína
Historie Slovanského ostrova
1784
Slovanský ostrov se stal skutečným ostrovem až po velké povodni v roce 1784, kdy byl zabezpečen nízkou hrází a aby byl chráněn před vnějšími vlivy byly po celém jeho obvodu plánovitě vysázeny topoly. Na ostrov se přestěhovali z Nového města se svým řemeslem barvíři koží, po nich dostal svůj první název – Barvířský ostrov neboli krátce Barvířka.
1835
Mlynář Václav Novotný kupuje ostrov. Nový majitel ostrova se velkoryse rozhodl přeměnit jej na významné společenské a kulturní centrum Prahy a vznikají tří nové zděné budovy – restaurační budova, lázně a obytný dům.
1840
27. září 1840 navštívil Barvířský ostrov arcivévoda František Karel, otec císaře Františka Josefa I. Na památku této návštěvy byl Barvířský ostrov, po souhlasu arcivévody, pojmenován podle arcivévodovy manželky Žofie - Žofínským ostrovem.
1841
Žofínský ostrov se proslavil už v květnu 1841 další atrakcí. Na kruhové dráze v délce 158 metrů začal po ostrově jezdit malý parní vlak s názvem Český lev. Byla to zdrobnělina vlakové soupravy parního vlaku. V současné době je kopie parního vlaku opět na Slovanském ostrově a vozí děti u dětského hřiště.
1848
2. června 1848 byl zahájen Slovanský sjezd v Praze na Žofínském ostrově a následně ostrov, podle této události, získal své jméno. Předsedal mu František Palacký a zúčastnilo se ho mnoho významných slovanských osobností své doby. Byl to jeden z milníků slovanského hnutí, které odstartovalo postupnou cestu našich národů k sebeurčení.
1882
5. listopadu 1882 prvé souborné provedení Smetanovy Mé vlasti s dirigentem Adolfem Čechem.
1884
Celý ostrov zakoupilo město Praha a palác Žofín během následujících dvou let přebudovalo do současné novorenesanční podoby.
1994
V letech 1991 - 1994 proběhla generální rekonstrukce paláce a od jejího ukončení, provozuje tuto národní kulturní památku Agentura NKL Žofín s.r.o.
2002
Slovanský ostrov i budova paláce Žofín byly zasaženy srpnovou povodní v roce 2002, přičemž přízemí bylo zatopeno do výše 1,6 metru. Částečný provoz byl zahájen po opravě již 1. října 2002 a celý objekt byl zprovozněn koncem roku 2002. V současné době je palác Žofín, v případě potřeby, chráněn mobilními protipovodňovými stěnami.
Historie Žofína
Nejkrásnější ostrov přímo v srdci Prahy, na kterém je postavena novorenesanční budova paláce Žofín. Slovanský ostrov se v průběhu historie proměnil na místo setkávání Pražanů i významných osobností, kteří využívají pohostinnosti paláce Žofín. Jeho sály, stejně jako celým Slovanským ostrovem, procházela historie. V roce 1994 získala palác Žofín do pronájmu Agentura NKL Žofín, která zde pořádá akce na té nejvyšší profesionální úrovni. Žofín se během posledních let stal symbolem pro české i mezinárodní společenské, politické, kulturní i obchodní události mimořádného významu. Samotný ostrov, na kterém stojí budova paláce Žofín, na počátku 17. století ještě vůbec neexistoval, začal vznikat díky usazeninám na Vltavě v 17. a 18. století. Skutečným ostrovem se stal až po velké povodni v roce 1784, kdy byl zabezpečen nízkou hrází a mezi divoce rostoucí křoviny bylo zasazeno několik ovocných stromů. Tak vznikl ostrov 250 metrů dlouhý a 100 metrů široký. Na ostrov se přestěhovali z Nového města se svým řemeslem barvíři koží, po nich dostal svůj první název – Barvířský ostrov neboli krátce Barvířka. (Ve stejné době se ostrovu však někdy říkalo i podle mlynáře Jana Šítka – Šítkovský.) V roce 1817 vznikl vedle jejich chatrčí první dřevěný hostinec a primitivní lázně. O několik let později získal sňatkem s vdovou po Josefu Ignácovi Saengerovi ostrov František Engel, který na něm zřídil kartounku a hostinec. Podle nového majitele se mu tenkrát říkalo Engelův, nebo česky Andělův či Andělský ostrov. Do roku 1830 změnil ostrov několikrát majitele, v letech 1823-4 tehdejší majitel Václav Schiega dal zřídit na ostrov most.V roce 1834 koupil mlynář Václav Novotný polovinu ostrova a v září roku 1835 dokoupil i druhou zbývající polovinu. Zavázal se umožnit veřejnosti přístup na ostrov, jako na místo odpočinku. Nový majitel ostrova se velkoryse rozhodl přeměnit jej na významné společenské a kulturní centrum Prahy a podnikl v letech 1835 – 1837 na ostrově velké stavební práce. Tomu také odpovídaly plány ke stavbě tří nových zděných budov – restaurační budovy, lázní a obytného domu. Plány zhotovil vrchní inženýr u zemského stavebního ředitelství v Praze Vincenc Kulhánek. Stavbu vedl stavitel Josef Tredrovský a byla v podstatě ukončena v roce 1836.
Magistrát 5. května 1837 povolil Václavu Novotnému užívání nové hlavní budovy. U příležitosti otevření se dne 30. května 1837 konal v hlavním sále slavnostní ples. Dne 27. září 1840 navštívil Barvířský ostrov arcivévoda František Karel, otec pozdějšího císaře Františka Josefa I. Při této příležitosti požádali zeťové Václava Novotného, Schaffner a Erben, v jeho nepřítomnosti, ale jeho jménem, aby ostrov mohl být na památku této návštěvy pojmenován podle arcivévodovy manželky Žofínským ostrovem. Arcivévoda souhlasil, ale magistrát poté vyžadoval od Novotného arcivévodův písemný souhlas, o nějž Václav Novotný požádal arcivévodu listem 30. listopadu 1840. Arcivévoda dal svůj souhlas listem ze dne 19. ledna 1841. Jméno Žofín znělo Pražanům vznešeně a proto rychle zapomněli na Barvířku. K novému jménu se váže i jedna historicky významná hudební instituce v Praze, Žofínská (Žofiina) akademie, pěvecký spolek, založený zde roku 1840 pěstující podle svého programu jak českou, tak i cizí klasickou hudbu. První veřejný koncert Žofínské akademie se uskutečnil v Žofínském sále 18. března 1841. Konaly se zde koncerty, ale i svatební hostiny, různé hudební a taneční akce.
Ve 30. letech XX. století byla přistavěna zahradní restaurace, hudební pavilón a ostrov byl sadově upraven.
Od rekonstrukce, ukončené v roce 1994, provozuje tuto národní kulturní památku Agentura NKL Žofín s.r.o. jejímž zakladatelem a prvním majitelem byl pan Jan Nekola. Po záplavách v roce 2002, které Slovanský ostrov a palác Žofín postihly mimořádnou silou, se vše podařilo rychle obnovit a Slovanský ostrov a palác Žofín získaly na ještě větší kráse. Slovanský ostrov a palác Žofín se tak během posledních let staly symbolem pro české i mezinárodní společenské, politické, kulturní i obchodní události mimořádného významu.